Denní režim

7.45–8.30 příchod dětí, krmení zvířat, volná hra, individuální práce s pomůckami
8.30–9.00 svačina
9.00–9.15 ranní kruh, součástí jsou každodenní rituální aktivity (písnička, přivítání), jóga a další
9.30–11.30 pobyt v lese s integrovaným enviromentálním programem/práce na pozemku/hry
11.30–12.30 polední kruh, společné reflexe dne, příprava na oběd, oběd
12.30–14.00 odpočinek, četba pohádky a příběhů – mladší děti
13.00–14.00 předškolní příprava, práce s pomůckami – starší děti
14.00–15.00 tématický vzdělávací program, příprava odpolední svačiny
15.00–15.30 odpolední svačina
15.30–16.25 volná hra, vyzvedávání dětí, úklid
16.30 zavírání školky

 

Obecný školní vzdělávací program

Zde můžete nahlédnout do procesu dokončování našeho zbrusu nového Školního vzdělávacího programu, který pro nás průvodkyně Lenka s Terezkou během léta připravovaly

 

Podzim (září, říjen, listopad)

Podzim je období hojnosti, sklizně, barev, ale v pozdějších fázích také období shazování listí, shazování toho, co již nepotřebujeme, stahování mízy do kořenů rostlin, stahování sama sebe dovnitř, aby vše v přírodě v zimě mohlo nabrat novou sílu a na jaře zase rozkvést. Vítr fouká ze strnišť a my si jej můžeme užívat při pouštění draků. Podzimním živlem je element vzduchu, vyvažující energií, která udržuje rovnováhu mezi vším, co je aktivní a vším, co je pasivní – mezi létem a zimou. Motivy podzimu jsou bohatství úrody, pocit bezpečí v prostředí školky, svatováclavská síla a odvaha, zkracování dnů, chystání sebe a přírody na zimu, vzpomínání na své předky, svatomartinské hledání vnitřního světla a vnitřního tepla.

_DSC1811

Září – Moje místo ve školce

V měsíci září se budeme ladit na přechod z prázdnin do rytmu školního roku, přechod mezi končícím létem a nastupujícím podzimem. Budeme se seznamovat s novými kamarády i s chodem školky. Zavzpomínáme, co vše jsme o prázdninách zažili. Ze všeho nejvíce se ale naladíme na to, co nám právě teď může nabídnout místo, kde se školka nachází – zahrada i les – budeme sledovat, naslouchat, ohmatávat, očichávat a ochutnávat, zkrátka poznávat své okolí i sebe skrze své smysly.

Říjen – Hledání podzimu

V měsíci říjnu budeme pokračovat ve vychutnávání si darů začínajícího podzimu – budeme ochutnávat i tvořit. Podzim si budeme užívat také prostřednictvím výroby a pouštěním draků. Seznámíme se se skřítky, kteří nás provedou světem některých bylin. Především pak zabrousíme do světa práce a řemesel – v blízkém okolí navštívíme lidi, kteří nám ukáží, co je v životě baví a čím se živí.

Listopad – Skřítkové o světle a tmě

 Venku začíná být znatelně chladněji, dny se krátí a noci prodlužují. Příroda se chystá na zimu. Lesní skřítkové se však zahřejí přípravou zahrady k zimnímu spánku a hraním si na zvířata, která se v přírodě také připravují ke spánku. V podzimních a zimních měsících si lidé vyprávěli různé příběhy. Také my si budeme vyprávět příběhy související s nastávajícími změnami – o tmě a o světle. Stěžejním, dušičkovým, tématem budou také rodiny, ze kterých pocházíme. Dočkáme se letos na svatého Martina prvního sněhu? Rozhodně se však můžeme těšit na průvod svatého Martina.

Zima (prosinec, leden, únor)

Zdálo by se, že zima je období, kdy příroda spí, v hloubi se však rodí nový život. Zrníčko přikryté půdou puká a rozpadá se, aby se mohl vyklubat nový klíček. Vše se to děje ve skrytosti, pod zemí ve tmě. I my lidé se v zimním období se stahujeme dovnitř nás samých, bilancujeme, co jsme zažili ve starém roce a co bychom si přáli do roku nového. Uchylujeme se do tepla svých domovů, k rodinným krbům. Oheň je prvotním základem všeho, co je stvořené, viditelného i neviditelného. V zimě nám poskytuje světlo, teplo a útočiště. I skřítkové ve školce budou v tento čas často zapalovat oheň ve venkovním ohništi, aby se mezi hrátkami ohřáli a vyslechli mnoho zimních příběhů. A když  zrovna nebudou své svaly rozpalovat pohybem v lese nebo na zahradě, ohřejí se společným tvořením u kamen v chatce školky. Zimou pronikají témata mikulášské štědrosti i soucitu, adventního očekávání příchodu něčeho nového, vyhlížení obzorů nového roku a nových přání, i téma naděje návratu slunce a tepla při masopustním reji.

Prosinec  – Skřítci slaví Vánoce

V prosinci prožijeme čas čekání na zázraky. Co pro nás znamenají Vánoce? Odkud se vzaly? Jaké je to dostat dárek a naopak jej někomu dát?

Leden – Skřítkové v závěji

Rozloučili jsme se se starým rokem, je čas přivítat rok nový a s ním i požehnat našim přáním a očekáváním. V záři tříkrálové hvězdy vyhlížíme nové obzory. V zimních měsících mají některá zvířata nouzi o potravu, zejména ptáci mají horší přístup k výživě. A tak je neustále živo na krmítcích. To nám umožňuje nezaměnitelnou možnost pozorovat tyto drobné i větší tvory v pohybu i v klidu. Leden je měsíc ticha, ledu a sněhu. Bývá to zpravidla nejchladnější měsíc v roce. Nezbývá, než tento dlouhý čas čekání na příchod jara využít ke své radosti a potěšení. Vždyť sníh nám poskytuje tolik inspirace k tvoření i ke hrám. Mimo jiné nás čistý bílý sníh přímo vybízí od toho, abychom jej a i celou planetu Zemi neznečišťovali našim lidským konáním. Tento měsíc si budeme povídat o tom, jak je možné udržovat naši planetu stále tak krásnou, aby se nám lidem i veškeré živé a neživé přírodě dobře bylo.

Únor – O zrníčku

Zima už se chýlí ke svému konci, stále ale drží pevnou vládu. Dny se však začínají znatelně prodlužovat. Na Boží narození o bleší převalení, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o tři kroky dále, na Hromnice o hodinu více. Tímto dnem končí od svatého Martina počínající doba světel (12 týdnů). Svíčky nám pomáhaly projít temným obdobím zimy. Nevypálené zbytky svíček střádáme a v den Hromnic z nich potom vyrobíme jednu velkou svíčku hromničku. Svíčky Hromničky byly svěcené na Hromnice v kostele a rozsvěcovaly se v létě při bouřkách na ochranu stavení proti blesku. Po temném zimním období nastává prudké vychýlení na druhou stranu – příroda se probouzí a mezi lidmi nastává uvolnění. Čas od Třech králů po Popeleční středu bylo obdobím veselí. Hned na začátku února tedy i my oslavíme tuto dobu tradičním masopustem. V lednu jsme krmili a pozorovali ptáky na krmítku i na holých větvích. A čím jsme je to vlastně krmili? Některá zrníčka pravděpodobně spadla z krmítka dolů na zem, do sněhu, na zmrzlou zem nebo do bláta. Co by z nich na jaře asi vyrostlo? To vše budeme prozkoumávat v únoru. Můžeme zasadit první sazeničky do domácího pařeniště. Paralelu s růstem zrníčka prožijeme při povídání na téma zrození a vývoj miminka v bříšku maminky.

Jaro (březen, duben, květen)

Jaro je období plné radosti z návratu světla a tepla, období otevírání se novým příležitostem. Dny se prodlužují, sníh roztává, na holých polích zpívá skřivan a brzy se ukáží také vlaštovky. Roztátý sníh odhaluje zemi, která po celou zimu odpočívala a nabírala sílu. Nyní je připravena čarovat a ukazuje nám neuvěřitelnou zelenou podívanou. Vše pučí, roste a kvete. Ze země nacházejí své cestičky roztodivní živáčkové, zvířata rodí svá mláďata. Země je jarním živlem stability, růstu a plodnosti. Skřítkové mají plné ruce práce, aby zaplnili půdu svých zahradních záhonů semínky nejrůznějších užitečných rostlin, a během roku pak mohli sklízet jejich plody. Jaro je protkáno tématy vynášení Morany, velikonočních oslav, aprílového počasí, pálení čarodějnic, lásky-plného května a s tím spojených oslav dne maminek.

Březen – Vítání jara

V tomto měsíci se rozloučíme se zimou vynesením Morany, budeme čelit svým strachům, které necháme jako zimu odplout pryč, abychom mohli přivítat rodící se nový život a oslavit Velikonoce. V lese i na zahradě začneme obdivovat první rostlinné i zvířecí posly jara. Budeme si všímat probouzejících se živlů. S prvními teplými dny začne také činorodá práce na zahradě, abychom již brzy mohli sklízet a užívat první plody.

Duben – Skřítkové uprostřed aprílového počasí

Už bývá příjemně teplo a hřejivé sluneční paprsky nás lákají ven na zahrádku, postarat se o ještě neobsazená políčka záhonků a řádně je zaplnit. Někdy nás ale naopak může překvapit chladné a deštivé počasí. Dubnové počasí je jako člověk – občas velice nevyzpytatelné. Můžeme se v něm však naučit číst? V počasí částečně ano a právě to budou tento měsíc skřítkové zkoumat. V dubnu také skřítkové navážou na únorové téma o zrození života – vždyť právě v tomto čase se ve zvířecích rodinách rodí nejvíce mláďátek. S jakými se můžeme setkat na dvorku a které se naopak schovávají v bezpečí lesa? První i poslední dubnový den se bude slavit – den bláznů a čarovná filipojakubská noc.

Květen – Skřítkové mezi květy

Jaro je v plném květu, vše je krásně barevné a voňavé. Začíná období, kdy nás země neustále obdarovává svou úrodou. Tam, kde jsme zaseli, teď můžeme začínat sklízet. Tento měsíc se slaví Letnice, kdy se světí voda. Tento svátek navazuje na předkřesťanské oslavy vody, studánek, vodních živlů a vodních bytostí. Skřítkové prozkoumají, co všechno v okolních vodách žije. Zadaří se skřítkům i letos odchovat si z pulce žábu? Jisté je, že při různých exkurzích do víru města Brna budou prakticky využívat své znalosti o bezpečném pohybu v silničním provozu.

Léto (červen)

Nastává vrcholný okamžik roku – letní slunovrat. V létě je slunce zářícím vládcem. Je to doba plné síly, pozorování magických her přírody, doba spojená se svatojánskými oslavami. V tomto sluncem rozehřátém období se skřítkové rádi uchylují k chladivým vodám potoka Melatína, který je zaměstnává různými vodními hrami, ale také pozorováním a experimenty, které tento čas nabízí. Voda je velmi tvárná. Může plynout, zamrznout, vypařovat se. Umí zahřát i zchladit. Zklidňuje, rozpouští. Tvoří naši součást. V přírodě může ukrývat spoustu živočichů. To vše skřítkové potřebují prozkoumat.

11200777_1051344751556671_8510318388936087442_n

Červen – V bezpečí léta

Skřítkové si užívají hřejivé paprsky slunce, možná bude i potřeba zchladit nohy v potůčku. Vše se chýlí k vrcholu roku – letnímu slunovratu – a s ním se nachyluje i konec školního roku. Skřítkové vzpomínají, co všechno se na jaře zvládli naučit, co všechno zažili. Těší se na zážitky, které teprve přijdou s příchodem léta a tedy prázdninami. Pro největší skřítky je to poslední měsíc ve školce, po prázdninách už se z nich stanou skřítkové školáci. Navazujeme na téma předchozího měsíce o dopravě a učíme se, jak se co nejbezpečněji postarat o zraněného kamaráda. K tomu je potřeba znát dobře svoje tělo, z čeho se skládá, co potřebuje, aby dobře fungovalo. Takto budeme připraveni na nejrůznější prázdninové ale i životní situace.

Příklad třídního vzdělávacího plánu – duben

Duben

Skřítkové uprostřed aprílového počasí

Už bývá příjemně teplo a hřejivé sluneční paprsky nás lákají ven na zahrádku, postarat se o ještě neobsazená políčka záhonků a řádně je zaplnit. Někdy nás ale naopak může překvapit chladné a deštivé počasí. Dubnové počasí je jako člověk – občas velice nevyzpytatalné. Můžeme se v něm však naučit číst? V počasí částečně ano a právě to budou tento měsíc skřítkové zkoumat. V dubnu také skřítkové návážou na únorové téma o zrození života – vždyť právě v tomto čase se ve zvířecích rodinách rodí nejvíce mláďátek. S jakými se můžeme setkat na dvorku a které se naopak schovávají v bezpečí lesa? První i poslední dubnový den se bude slavit – den bláznů a čarovná filipojakubská noc.

Dílčí témata:

1) Na zahradě – vysazujeme vybrané druhy rostlin

2) V lese – Pozorujeme výrazné změny počasí, zkoumáme počasí.

3) Tradice – Apríl, filipojakubská noc

4) Mláďátka – s jarem se rodí nový život

Dílčí cíle:

Ad 1) Na zahradě – Dle pranostik (viz níže) vysejeme len a zasadíme naklíčené brambory. Nachystáme si také sadbu teplomilných rostlin, jako jsou rajčata či dýně.

Ad 2)Počasí – Průběh měsíce zasvětíme pozorováním změn aprílového nevyzpytatelného počasí. Změny budeme zaznamenávat do speciálního kalendáře. Vyzkoušíme si různé pokusy a experimenty, abychom zjistili, proč a jak prší, co je to tlak, jak vzniká vítr, duha, jak stoupá a klesá teplota atd. Pomáhat nám bude srážkoměr a teploměr.

Voňavá tajemství – z knihy Voňavá tajemství bylinkových skřítků – přirozené poznávání jarních bylin a jejich léčivých účinků.

Ad 3) První duben je den, kdy svět napodobuje proměnlivé dubnové počasí – je apríl – čas bláznů, šašků, žertíků a vtípků. Den, kdy se lidé přestanou brát tolik vážně a různé třeštění je povoleno. Co asi letos vymyslí skřítkové?

Poslední den v dubnu je zase věnován stavěním fater a zapalováním čarodějných ohňů, kde vše nečisté bude spáleno, abychom se mohli vydat do světlejší a teplejší části roku.

Ad 4) Prožitkovou a tvořivou formou a za pomoci různých pomůcek se budeme seznamovat se členy zvířecích rodin, především pak domácími zvířaty a jejich mláďaty a lesní zvěří, hmyzem i bezobratlími živáčky, kteří s námi žijí v potoce za zahradou.

Procvičení jemné motoriky imitací dojení (gumová rukavice naplněná vodou)

Písně měsíce:

Čížečku čížečku (jak sejou mák, jak roste mák, kvete mák, plejou mák, zraje mák, jak lámou mák, jak jedí mák)

Matko země

Matko země, tvá síla je ve mě,
ohněm pálíš a za to náš dík

Matko země, tvá síla je ve mě,
vodou zurčíš a za to náš dík

Matko země, tvá síla je ve mě,
větrem hučíš a za to náš dík.

II: Matko země, tvá síla je ve mě,
všechno nás učíš a za to náš dík.

Matko země, tvá síla je ve mě,
všechno je z tebe a za to náš dík :II

 

 Pranostiky v dubnu:

  1. Na desáty v dubnu den setý býva krásný len.
  2. Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha.
  3. Do svatého Jiřího nebojte se hada žádnýho. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Na svatého Jiří vlaštovky už víří.
  1. Svatého Marka deštivo, sedm týdnů blátivo. Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.
  1. U svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.

Prázdniny v roce 2018/2019

Jsme tu pro vaše děti od pondělí do pátku krom všech státních svátků a prázdnin. Prázdniny v roce 2018/2019 spadají do těchto termínů:

  • podzimní prázdniny: pondělí 29. 10. – úterý 30. 10. 2018
  • vánoční prázdniny: sobota 22. 12. 2018 – středa 2. 1. 2019
  • jarní prázdniny: pondělí 11. 2. – neděle 17. 2. 2019
  • velikonoční prázdniny: čtvrtek 18. 4. – pondělí 22. 4. 2019
  • hlavní prázdniny: sobota 29. 6. – neděle 1. 9. 2019

Odpolední kroužky 2018

Pravidelně bude dětem v odpoledních hodinách nabízen tematicky zaměřený program, kterého se budou moci dobrovolně zúčastnit. Současně stále mají možnost zvolit si volnou hru – svoji vlastní aktivitu v prostředí školní zahrady.

 

 

Předškoláček s Evou

Aktivity zaměřené na rozvoj předčtenářských dovedností, grafomotorického rozvoje a početní představivosti.  Pracuje se zážitkovou metodou s použitím všech smyslů a v pohybu. Program je koncipován jako individuální činnosti s výukovými pomůckami inspirovanými Montessori pedagogikou a společným řízeným programem – hraní s hláskami a písmenky, množstvím a čísly. Programu se mohou účastnit všechny děti, bude však zajímat především děti od 4 do 7 let. V ostatní dny po obědě, kdy mladší děti odpočívají (jeden pedagog je s mladšími a čte jim pohádky v doupěti a druhý pedagog je s předškoláky v chatě), mají nejstarší děti možnost pracovat s výukovými pomůckami v klidu a soustředěně. V nabídce mají i odpovídající pracovní listy. Dobrovolnost účasti na předškolním programu dodává dětem pocit vnitřní svobody a mohou se tak samy rozhodnout, které aktivitě dají přednost. Vedeni tak vnitřní motivací, zapojí se právě do té práce, která je nejvíce rozvíjí. Pedagogům tento přístup naopak poskytuje adekvátní zpětnou vazbu, zda dětem nabízejí pro ně na míru ušité aktivity.

Environmentalistika s Evou

S Evou Kotaškovou jsou děti v těch nejlepších rukou ve věcech kolem rostlinek jak lesních, hub, bylinek, tak také květin okrasných i jedlých a užitečných. Učí se v praxi vnímat cyklus klíčení, růstu, kvetení, plození i zmního odpočinku rostlin a jejich úzké sepětí s hmyzem. Naučí se, jak s trpělivostí pečovat o záhonky jahod, rajčat, lnu a mnoho voňavých bylinek, ze kterých si pak třeba uvaří léčivý čaj. Sledují, jak se chovat k půdě, rostlinám, hmyzu i zvířátkům ohleduplně a s úctou. Děti brzy s přehledem rozeznají celým názvem mnoho býlí, stromů i broučků a zahambí kdekterého překvapeného dospělého.

Řemeslné dovednosti s Vojtou

Vojta si pro děti připravuje jejich věku přiměřené návrhy na výrobu nejrůznějších nezbytností malých Skřítků, jako jsou píšťalky, praky, apod. Při jejich výrobě je Vojta doprovází a nechává je podstupovat bezpečné riziko.

Výtvarná dílna s Lenkou

Výtvarný program chystá pro děti Lenka Frimlová, naše kmenová průvodkyně. Výtvarné aktivity probíhají ve školce průběžně – děti si je často samy volí v průběhu pobytu na zahradě. Výtvarné potřeby jsou jim k dispozici. Nabídka je zaměřená a proces, na užívání si vlastní tvorby dětí, práce s barvami a strukturou a různými materiály, většinou přírodními. Děti při tvorbě zkoumají a objevují, využívají a zdokonalují si své smysly.

Pohybové aktivity s Terezkou

Tyto aktivity vycházejí z přirozené potřeby dětí v tomto věku. Mají chuť běhat, dovádět a všemožně poznávat své vlastní fyzické schopnosti. Terezka jim nabízí rámec ve kterém mohou tyto aktivity a také sami sebe, rozvíjet. Jde o hry, při kterých poznávají vlastnosti, limity i možnosti svého těla. Mohou například srovnat svůj vlastní výkon před svačinkou a po svačince, potýkají se s udržením rovnováhy, orientací v prostoru, apod. A zakusí také zlepšování svých fyzických schopností. Další cílenou a u dětí velmi oblíbenou pohybovou aktivitou, je pravidelné cvičení podle kartiček s jógovými cviky pro děti.

Péče o zvířátka s Terezkou

Na zahradě máme králíčka a morčátka, Tereza Vlachová děti provází láskyplnou péčí o ně. Zvířátka je potřeba nejen vypustit, aby se proběhla po zahradě, uklidit jim zázemí, doplnit slámu a vodu a přidat něco dobrého na zub, ale také pořádně polaskat a pomazlit. Péče o zvířátka bývá velmi vítanou a oblíbenou aktivitou zejména pro ty nejmenší Skřítky.